Sleeve-note
Milí posluchači,
vítejte ve světě emocí, protože právě o nich - alespoň pro mě - cikánské písničky jsou. Jejich melodika, přímočarost slov, vášeň, smutek - to všechno je tak přirozené, až mrazí.
To, že teď držíte v ruce moji desku, je výsledkem velmi dlouhého procesu dozrávání a také poznávání se navzájem - romská hudba a já. Cikánské písně zpívám snad odjakživa a i moje domovská folková skupina Klíč měla vždy v repertoáru pár takových písniček - a to i těch, jak my říkáme, "pseudocikánských" (jejichž "neromskými" autory jsou především můj manžel Jaroslav Marian a náš tehdejší dvorní textař Tomáš Vondrovic).
Ovšem moje největší dilema při přípravě tohoto alba bylo, jak všechny ty písně uchopit a jakým způsobem je pro vás nahrát… Samozřejmě se nabízela možnost přizvat zkušené muzikanty a udělat typické aranžmá, na které jsme zvyklí u skvělých romských kapel. Cítila jsem však, že tím bych nejspíš přinesla jen trochu dalšího dříví do folklórního lesa, i když upřímně přiznávám, že zazpívat si s pravou romskou kapelou je pro mě vždycky velmi lákavé (a před časem se mi to už i několikrát poštěstilo a doufám, že ještě někdy poštěstí). Přesto - a možná i právě proto - jsem se rozhodla, že toto album pojmu velmi komorně - možná až intimně, a věřím, že toto pojetí mi umožnilo nechat mnohem víc vyznít právě ty emoce, které z cikánských písní cítím a které se mi už po léta tolik zadírají pod kůži.
A moc bych si přála, aby tyto emoce byly přenosné - a nakažlivé…
(Pavla Marianová)
